Někdy si sám připadám jako alenka v říši divů, a ne jen tak ledajakých divů. Z jedné strany ke mě skrzevá média proudí informace typu: „Čínská vláda zavřela prodemokratického novináře na základě elektronické korespondence kterou získala od Yahoo“ nebo jak je v provincii s dost složitým názvem více než polovina obyvatel vybavena zhoubným nádorem, protože čína na zdravotní hlediska divoké těžby kašle. Ze strany druhé (nebo snad stále první?)se z médií zase dovídám jakým závratným tempem číňané vzorně staví stadiony rozličných tvarů, určené pro nadcházející olympijské hry. Je pro mě naprosto nepochopitelné, jak je možné, že zemi která se netají porušováním lidských práv se může konat olympiáda… Když USA zaútočily na Irák tak se okamžitě vyrojily statisíce jakýchsi mírotvorců, přiznivců politiky usmiřování (apeacementu) a podobných individuí, aby mohli mávat transparenty a vykřikovat silná hesla. To, že se chystají olympijské hry v zemi, jejíš vojenské akce rozhodně nebyly vedeny za účelem odvety proti agresorovi, zřejmě nikdo z těchto pasifistů nepostřehl. Nebo snad Tibetští mniši vedli teroristické útoky proti čínským civilistům? Co naopak začínám rozpoznávat já, je až nepěkná podobnost mezi nastávající olympiádou v pekingu a známou olympiádou v Berlíně roku 1936. Budou snad návštěvníci her muset na stadionu zdravit čínského vůdce? ani bych se tomu nedivil… Dává snad západ číně najevo, že výměnou za pilné obchodování bude i nadále přehlížet vše co čínský režim páchá? Proč tohle vlastně píšu? Je jasné že pořádání olympiády v Pekingu je důsledkem fatálního selhání Mezinárodního Olympijského Výboru a všech demokratických zemí. Zbývají již jediní lidé kteří mohou dát za nás za všechny najevo nesouhlas s invazí do tibetu, potlačováním lidských práv, otrockou a dětskou prací, cenzurou internetu a dalších médií, popravami ideových odpůrců, vynucenými potraty a mučením politických vězňů. Jsou to samotní sportovci. Naprosto chápu, že nemohou být v ideální kondici pro olympiádu pořád a že tohle je možná jedna z velice mála šancí si na olympiádě zazávodit a možná i vydobít vítězství. Ale o to víc se prokáže jejich osobnost, charisma, zodpovědnost a přesvědčení. A myslím si, že právě čeští sportovci by jako zástupci země která si v komunismu protrpěla 40 let, měli dát světu i číně jasně najevo, že svět je nemocný a že je třeba ho léčit. Osobně si myslím, že právě toto by bylo to správné, jasné gesto a ukázání postoje. Totiž, že nám osudy lidí z kteréhokoliv koutu světa nejsou lhostejné.





