Nedávno jsem narazil na stránku oatmeal.com a řeknu vám, nikdy jsem si nemyslel, že američané jsou schopní takového humoru. Je to drzé a k ničemu to nemá úctu, svým způsobem je to jako Česká Soda.

(Celý příspěvek…)

Ochranný Svaz Autorský uzavřel s firmou Google dohodu, podle které bude Google vyplácet OSE pravidelné odměny za díla českých umělců umístěná na serveru YouTube. Zajímavé na tom je, že OSA už peníze za díla šířená pomocí internetu dostává a to dle vyhlášky Ministerstva kultury č. 488/2006 Sb. OSA tedy vytáhne peníze nejen z uživatelů ale navíc ještě z Googlu. Dalšího komentáře asi netřeba. (Celý příspěvek…)

Říkal jsem si, že by nemuselo být od věci, představit některé stránky ze světa grafiky, ten nápad jsem dostal už když jsem kdysi napsal článek o deviantARTu. Stránek zabývajících se grafikou je přeci jen v češtině spíše nedostatek a proto je dobré se orientovat v těch anglických.

Dnes si představíme Abduzeedo, blog o grafice který píše brazilský grafik Fabio Sasso. Tyto stránky jsou dnes jedněmi z nejuznávanějších v oblasti grafického designu či webdesignu. Kromě Fabia Sassa na ně přispívá i několik dalších autorů. Najdete zde vše od digitálního umění až k tradičním metodám. Na Abduzeedu získáte hlavně inspiraci a spoustu tutoriálů s fantastickými výsledky a možností stáhnout si zdrojové soubory. Většina tutoriálů je pro Adobe Photoshop ale najdou se zde i texty pro Illustrator, Fireworks, Pixelmator nebo GIMP. Krom toho si můžete užívat pravidelné přísuny skvělých fontů a dalších zdrojů zdarma, které pro vás na internetu vyhledávají profíci jako Paulo Canabarro.

Abduzeedo má také promyšlený uživatelský systém díky kterému mohou uživatelé do sekce News přidávat odkazy které je zaujaly, každý registrovaný uživatel si také může vytvářet sbírku článků z Abduzeeda které se mu líbí nebo sledovat zda někdo neodpověděl na jeho komentáře pod články.

Ač je Abduzeedo velice populární, stále si udržuje trošku ze své „rodinné“ atmosféry, zajímá vás například nějaký efekt a nevíte jak ho docílit? Zkuste napsat redakci Abduzeeda a uvidíte, třeba bude na Abduzeedu za pár dní tutoriál právě k vašemu dotazu, je to celkem běžná praxe.

Abduzeedo a Fabio Sasso

Jak jsem již zmínil, Abduzeedo založil Fabio Sasso. Fabio se věnuje grafice aktivně od roku 98, v Brazílii v Porto Alegre založil s kamarádem Designérskou firmu „Zee“. Odtud také pochází název blogu, abduzido znamená portugalsky únos nebo unešení a „zee“ v názvu blogu je odkaz k Fabiově firmě. Blog vzniknul především jako cesta jak sdělovat různé novinky, nápady a experimenty a také jako způsob jak si zlepšit angličtinu. Na Abduzeedu se nacházejí i články v portugalštině ale většina je napsána právě anglicky.

A ještě něco, pokud se vám Abduzeedo zalíbilo, můžete ho podpořit v souboji o cenu .net magazine v kategorii blog roku zde.

Čas od času se znovu a znovu otevírá oblíbené téma škodlivosti počítačových her a závislosti na nich snad v každém médiu. Pozvaní psychologové straší studiemi a grafy. Abych se k tomu tedy vyjádřil, něco jako závislost na počítačových hrách podle mě neexistuje. Čím že se závislost na hraní her projevuje? Prý že hráč cítí touhu po hře. No to mi promiňte, ale když cítím touhu se najíst nebo proležet dopoledne v posteli, jsem na tom závislý? A jsou snad děti skákající „panáka“ na oné činnosti závislé? Jsem si jistý, že by panáka neskákaly, kdyby necítily touhu to dělat. Co dělá člověk závislý na nějaké droze? Musí ji mít! (Stejně jako hráč zbožňující nějakou hru.) A časem co? Musí jí mít ještě víc! (Pro někoho možná překvapivá novina, ale kterákoliv hra každého jednou omrzí.) Kdyby prostě hry časem neomrzely, herní průmysl by už dávno zkrachoval. Někdo namítne, že když hráče hra omrzí, tak si najde jinou. To je sice pravda, ale takový hráč prostě jen hledá zdroj zábavy, stejně jako když posloucháte dokola pořád jedno album a když vás přestane bavit, prostě seženete jiné. A jste snad závislí na hudbě?

Na závěr bych dodal, že samozřejmě existují případy sociální degenerace v důsledku hraní, nejde však o to, že by hra samotná byla patogenem, ale jednoduše o to, že onen chorobný hráč prostě nemá dostatek jiného vyžití, jiné zdroje zábavy a vzrušení. To v případě dětí samozřejmě není vina ničí jiná než rodičů, v případě dospělého člověka je to vina jeho, ne hry. Stejně tak dobře by se mohl stát chorobným čtenářem braku nebo divákem televize.

Je tomu už nějaký ten čas, co jsem narazil v jistém společenském týdeníku na jeden velice zajímavý postřeh. Jednalo se o postřeh krátký, přesto však velice inspirativní. Tedy k věci, jako lidé se od všemožné jiné havěti odlišujeme mimo jiné i tím, že jsme ochotni strávit nemalou část našeho života konzumací umění. Někteří jedinci navíc stráví ještě podstatnější část života tvorbou onoho umění. I proto se vyvinula celá škála různých uměleckých odvětví, namátkou hudba, literatura, divadlo, film a jiné. Máme ho tolik, že vyznat se v něm je samo o sobě také umění. Naštěstí je tady škola, proklatě dobře vymyšlená mašinérie. Na jedné straně nasypete naivní a negramotné dětičky a na straně druhé vypadnou ostřílení veteráni, v jejichž hlavách je nashromážděno nepřeberné množství nejroztodivnějších vědomostí (o trvanlivosti nashromážděného vědění pomlčíme, to by bylo na další článek). Samozřejmostí je i základní kulturní povědomí, i když počkat, nechte mě přemýšlet. Jakéže kulturní povědomí budou mít oni studentíčci? (Celý příspěvek…)

Uživatelé internetu by se dali v základě rozdělit do dvou hlavních kategorii: Ti co používají Internet Explorer a ti co používají Firefox. Kolem toho se vše točí, příznivci obou spolu válčí v diskusích a nutno podotknout že skalní příznivci Firefoxu rekrutovaní z, již tradičně akční a válečně naladěné, linuxové komunity zvládají solidní internetovou masáž. Jen tuxe nahradila ohnivá lištička. V této bitvě se sice přikláním spíše na stranu Firefoxu, bežně však surfuji internetem na jiném browseru. Je jím, nepříliš známá a dost minoritní, Opera. (Celý příspěvek…)

Kamarádka se rozhodla, že dá svému blogu víc kvalitních textů, to je velice chválihodné. Jeden komentující ji navíc potěšil tím, že systém blogger, který ona kamarádka používá, již brzy zavede možnost hodnotit články pomocí hvězdiček. To je také velmi chvályhodné.

No jo ale nebylo by to ono, aby se v tom nevyskytl nějaký háček, nějaký zakopaný pes. Ten problém vlastně není tolik v tom, že by onen pes byl zakopán, jako spíš v tom, že onen pes je velice líný a vlastně jen leží v pelechu a konzumuje. Prostě a jednoduše, nejtěžší není umožnit návštěvníkům hodnotit a komentovat články, ale donutit je aby tak opravdu činili. Chvíli jsem si pohrával dokonce s kacířskou myšlenkou scriptu, který by návštěvníka co článek opustí bez hodnocení a komentáře trochu potrápil, takovýto podlý trik by ale asi nikoho k další návštěvě nepřesvědčil. Ve výsledku je tedy jedniné co můžeme my blogeři dělat to, že hezky poprosíme o více hodnocení a více komentářů. Když jako čtenáři přečtete nějaký článek celý, můžete se autorovi odvděčit tím, že článek ohodnotíte či okomentujete, nejlépe obojí. A to nejen tady, ale i na každém blogu na který narazíte. chápu, že komentáře často nemají cenu na velkých zpravodajských serverech kde se jich hromadí stovky, ba i tisíce, ale na skromném blogu význam mají a věřte, že je autor všechny čte.

Aktualizace: Tak jsem popřemýšlel, jak bych to hodnocení čtenářům usnadnil a řekl jsem si, že v jednoduchosti je krása. Už nemusí nikdo vymýšlet kolik hvězdiček by dal kterému článku. Pokud někomu článek přijde zajímavý stačí jednou kliknout a je vyřízeno! Jednoduší už to prostě být nemůže.